Významné publikace v onkologii

Pitman MB, Centeno BA, Ali SZ, Genevay M, Stelow E, Mino-Kenudson M, Fernandez-del Castillo C, Max Schmidt C, Brugge W, Layfield L; Papanicolaou Society of Cytopathology.

MUDr. Alice Hlibolková, Ph.D.: Papanicolauova společnost cytopatologie vyvinula nové doporučené postupy a terminologii pro pankreatobiliární cytologie.

Nově navrhovaný systém je 6-stupňový:

1. Nediagnostický: vzorek neumožňuje poskytnout jakoukoli užitečnou informaci. Abscence epitelií není nezbytně důvodem. Tedy nepatří sem pseudocystický nebo cystický obsah, který epitelie nemá a v korelaci s CAE může poskytnout dg. informaci

2. Negativní: lze použít, když není v zobrazovacích technikách jasná rezistence a materiál obsahuje dostateční množství benigních buněk.

3. Atypický: jedná se o atypické epiteliální proliferace nad rámec rozpoznatelných reaktivních změn, avšak ne plně diagnostické…, výsledky cytologie je nutno podpořit hodnotami amylázy a CEA.

4. Neoplastický – benigní a jiné: jsou zde zařazeny serózní (serózní cystadenom) a jiné (premaligní mucinózní cysty, neuroendokrinní tumory a solidní pseudopapilární neoplazie)

5. Suspektní z malignity: kategorie s dg. znaky směřujícími k high grade malignitě s kvalitativním nebo kvantitativní limitem vyjádřených znaků

6. Pozitivní/maligní: patří sem duktální karcinomy HG, acinární karcinomy, málo diferencované neuroendokrinní tumory, pankreatoblastomy, lymfomy, metastázy.

Schuster SR, Kortuem KM, Zhu YX, Braggio E, Shi CX, Bruins LA, Schmidt JE, Ahmann G, Kumar S, Rajkumar SV, Mikhael J, Laplant B, Champion MD, Laumann K, Barlogie B, Fonseca R, Bergsagel PL, Lacy M, Stewart AK.

MUDr. Alice Hlobilková, Ph.D.: Exprese cereblonu u mnohotného myelomu je klinicky významná

Thalidomid se svými analogy lenalidomidem a pomalidomidem tvoří tzv. thalidomidovou skupinu imunomodulačních látek /immunomodulatory drugs (iMID) dříve neslavně známých jako neškodné sedativum vhodné i pro těhotné s výsledkem těžkých deformit končetin. V současné době používané v onkologii, při léčbě AIDS, dermatologických komplikacích lepry. Kromě toho, že přímo inhibují angiogenezi ovlivněním růstových faktorů bFGF a VEGF, cílem iMIDů se ukázala být molekula cereblon. Vazba thalidomidu na cereblon inhibuje funkci komplexu E3 ubiquitin ligázy, který reguluje opravy DNA, replikaci a transkripci a tím zabrání degradaci proteinů nezbytných pro embryonální vývoj končetin. Kombinací s ovlivněním angiogeneze se tak vysvětluje teratogenní vliv thalidomidu. Podle mechanismu účinku se tato skupina označuje jako“inhibitory cereblonu“. Innhibice cereblonu zahrnuje zástavu buněčného cyklu aktivací inhibitoru cyklin dependentní kinázy p21 a inhibici interferonového regulačního faktoru 4 (IRF4), známý jako MUM1, který vznikl z „multiple myeloma“. MUM1 je dobrým znakem terminální plazmocytární diferenciace B-lymofocytů, působí na geny jako MYC, CDK6, CASP3 a je nezbytný pro přežití buněk mnohotného myelomu. Cereblon je mnohem více exprimován v hematologických malignitách než solidních nádorech. V posledních letech byla prokázána vazba mezi expresí cereblonu a efektem iMIDů. Ztráta cereblonu vede k rezistenci na terapii. Příčinou ztráty exprese může být mutace genu CRBN u relabujících pacientů, ale i jiné transkripční či posttranslační faktory. Výsledky potvrzují, že žádný z pacientů s nízkou expresí cereblonu neodpovídá na léčbu iMIDy. U 53 pacientů byla prokázána statisticky významná souvislost mezi hladinou cereblonu a celkovým přežitím. Velký význam pro indikaci potenciálně účinné terapie iMIDy, která však sebou nese riziko nepříznivých efektů včetně zvýšené incidence sekundárních malignit, si patrně vyžádá stanovení cereblonu jakožto další kamínek do mozaiky prediktivní onkologie. MUDr. Alice Hlobilková, Ph.D.: Exprese cereblonu u mnohotného myelomu je klinicky významná.

Wei W, Li B, Hanes MA, Kakar S, Chen X, Liu L.

MUDR. Alice Hlobilková, Ph.D.: Na vývoji hepatoceluárního karcinomu se významně podílí S-nitrosylace

S- nitrosylace je posttranslační modifikace, při které je na protein navázán oxid dusnatý, NO. Vlastnosti nitrosylovaného proteinu se tímto procesem výrazně mění. Za zvýšední S- nitrosylace je zodpovědná nadměrná produkce enzymu produkující NO, NOsyntáza, respektive zánětlivým procesem indukovaná NOS- tzv. (iNOS) nebo nedostatek enzymu S-nitroso glutathion reduktázy (GSNOR), což je alkohol dehydrogenáza III. typu, která je zodpovědná za odstranění NO z proteinu. U hepatocelulárního karcinomu (HCC) je zvýšení nitrosylace způsobeno jak zvýšením iNOS např. v důslédku chronické hepatitis, tak i snížením/ztrátou GSNOR v důsledku často popisované delece chromozomu 4. Liu a kolegové zjistili, že u HCC je nadměrnou S-nitrosylací ovlivněn enzym O6-alkylquanin-DNA transferáza AGT , což je molekula zodpovědná za opravy DNA. S- nitrosylace významně snižuje hladinu aktivní AGT, čímž způsobuje DNA nestabilitu a postupně vede k nádorové transformaci hepatocytu. Experimenty prokázaly, že sníženou hladinu AGT lze zvýšit odstraněním zánětlivé noxy, ale i zvýšenín GSNOR. Lze předpokládat, že tento fenomén se může uplatit i u jiných nádorů, kde v patogenezi hraje roli zánět.

Rakha EA, Soria D, Green AR, Lemetre C, Powe DG, Nolan CC, Garibaldi JM, Ball G, Ellis IO.

MUDr. Alice Hlobilková, Ph.D.: Nottinghamský prognistický index (NPI) je aktualizován na NPI+. Zahrnuje imunohistochemickou klasifikaci karcinomů prsu do 7 základních tříd.

NPI původně používá hodnotu gradu, velikosti nádoru spolu s vyhodnocením axilárních uzlin a rozděluje primárně operabilní karcinomy prsu prognosticky do 3 skupin. Byly zapracovány nové poznatky z biologie mammárních nádorů k vylepšení prognostické hodnoty indexu. Podstatou rozšíření indexu je vývoj panelu 10 markerů, ke stanovení ve formalínu fixovaných parafínem zalitých tkáních. Jedná se o: estrogenový, progesteronový receptor, cytokeratiny 5/6, 7/8, EGFR, HER2, HER3, HER4, p53 a mucin1.
Pomocí jejich semikvantitativního hodnocení (histiskóre) lze nádory klasifikovat do 7 tříd. 3 skupiny luminálních A, N a B, charekterizované expresí ER, cytokeratinů 7/8, HER3 a HER4. Luminální B se liší od luminálního A nižší hladinou progesteronového receptoru. Luminální N mají odlišnou expresi HER3 a HER4. Dále dvě třídy bazálních karcinomů – ER negativní, CK5/6 pozitivní, EGFR pozitivní se vzájemně liší expresí p53. Poslední 2 třídy jsou karcinomy s HER2 amplifikací lišící se expresí ER. Výsledek představuje rozšíření klasicky stanovovaných paramettrů a měl by spolehlivěji rozdělovat pacientky z hlediska rizika progrese a indikace systémové léčby.
 

Mancari R, Tomasi-Cont N, Sarno MA, Azim HA Jr, Franchi D, Carinelli S, Biglia N, Colombo N, Peccatori FA.

MUDr. Josef Chovanec, Ph.D.: Incidence ovariálních zhoubných nádorů diagnostikovaných v průběhu gravidity je nízká. Léčba musí být nutně modifikována s ohleedem na probíhající těhotenství. Léčebná modalita je volena na základě histologie, rozsahu postižení a samozřejmě v závislosti na stupni gravidity. Článek rozebírá jednotlivé typy tumorů podle jejich histologie. Z možností léčby je preferován chirurgický výkon – jsou popsány možnosti chirurgie i její správné načasování v závislosti na gestačním stáří plodu. Ideální je z hlediska plodu II. trimestr gravidity. Z hlediska systémové léčby se jako relativně bezpečné jeví aplikace derivátů na platinové bázi v kombinaci s taxany. Je zdůrazněn multidisciplinární oborový přístup.

Mangili G, Lorusso D, Brown J, Pfisterer J, Massuger L, Vaughan M, Ngan HY, Golfier F, Sekharan PK, Charry RC, Poveda A, Kim JW, Xiang Y, Berkowtiz R, Seckl MJ.

MUDr. Josef Chovanec, Ph.D.: Gestační trofoblastická nemoc včetně své nejmalignější formy – gestačního choriokarcinomu je sice z hlediska incidence vzácná nemoc, o to víc však existuje kontroverzí především v oblasti léčebného postupu. Článek podrobně popisuje epidemiologii, etiologii, histologické rozdělení a genetiku tohoto onemocnění. Jsou popsány histopatologické rozdíly mezi jednotlivými typy gestační nemoci a možnosti její diagnostiky. Následně jsou uvedeny na základě nejnovějších poznatků jednotlivé léčebné postupy pro dané typy gestační nemoci. Terapie je stratifikována podle rizikových faktorů. Závěrem je analyzována délka přežití a možnosti fertility po absolvované chemoterapii.

Nezhat FR, Pejovic T, Reis FM, Guo SW.

MUDr. Josef Chovanec, Ph.D.: Přehledový článek posuzuje současné důkazy o vztahu mezi endometriózou a následným vznikem ovariálního karcinomu. Zabývá se prevalencí karcinomu ovaria ve zdravé populaci a populaci žen s endometriózou, patogenetickými podobnostmi mezi endometriózou a karcinomem ovaria, současnými modely ovariální karcinogeneze ovaria a analýzou hypotézy, že endometrióza může být event. prekancerózou k určité typy ovariálního karcinomu. V závěru článku je popsán doporučený dispenzární postup u žen s endometriózou.

Brtnický T, Fialová A, Laštovička J, Rob L, Špíšek R.

MUDr. Josef Chovanec, Ph.D.: Ovariální karcinom stále patří mezi nádory s velmi vysokou mortalitou, kterou se nedaří i přes výrazné pokroky v léčbě snížit. Základní léčebné modality pokročilých stádií této nemoci –chirurgický výkon kombinovaný s chemoterapií byly v poslední době doplněny cílenou biologickou léčbu. V současné době je studována nová možnost terapie – imunologická léčba. Článek se zabývá možnou rolí periferních regulačních T-lymfocytů, které mohou ovlivňovat protinádorovou imunitu a současně sloužit jako prediktivní marker léčebné odpovědi na metronomickou chemoterapii cyklofosfamidem nebo vepesidem. Přítomnost vysokých hladin T-lymfocytů v nádorové tkáni se jeví jako negativní prognostický faktor ve vztahu k celkovému přežívání a současně zvýšená kinetika T-lymfocytů v periferní krvi může predikovat zvýšené riziko recidivy nemoci.

Davis N, Mor Y, Idelevich P, Terkieltaub D, Ziv V, Elkeles A, Lew S, Okon E, Laufer M, Ramon J, Kedar D, Baniel J, Yossepowitch O.

MUDr. Alice Hlobilková, Ph.D.: Detekce uroteliálních karcinomů v cytologii moči by se mohla zlepšit pomocí speciálního barvení CellDetect.

CellDetect kit barvení (bez přesného údaje o složení) je založeno na užití patentovaného rostlinného extraktu schopného rozlišit zvýšený metabolismus nádorových buněk. Pozitivní je červené zbarvení jader i cytoplasmy, negativní buňky jsou modrozelené. V cervikální cytologii se navzdory publikovaným příznivým výsledkům přechod na toto barvení neprosadil. V urologické cytologii není barvící postup striktně standardizován a pro pravidelné sledování pacientů v remisi po endoresekci karcinomu by byl jednoduchý a výkonný detekční kit na úrovni světelné mikroskopie nepochybně přínosem. Byl prezentován výsledek testu vyvíjeného kitu jadnak na bioptických preparátech normálního a nádorového urotelu (52 případů se 100% shodou pro testovaný kit) a na cytocentrifugátech moče (44 případů). Technologie CellDetect je vyvíjená izraelskou firmou ZetiqTechnologies Ltd. Identifikovala správně16 ze 17 případů karcinomu a 24 z 27 zdravých kontrol v dané studii, tedy 94% sensitivita, 89% specificita, 84% negativní predikční hodnota a a96% pozitivní predikční hodnota. Jde zatím o celkově malé počty, ale výsledky prošly recenzním publikačním řízením a jeví se poměrně slibně. Na testovaní ve vlastním provozu je nutné vyčkat komerční verze produktu a stanovení ceny vyšetření.

Guimerà N1, Lloveras B, Lindeman J, Alemany L, van de Sandt M, Alejo M, Hernandez-Suarez G, Bravo IG, Molijn A, Jenkins D, Cubilla A, Muñoz N, de Sanjose S, Bosch FX, Quint W; RIS HPV TTHPV VVAPO study groups.

MUDr. Alice Hlobilková, Ph.D.: Anogenitální dlaždicobuněčné karcinomy (SCC) mohou být asociovány s nízce rizikovými typy lidského papilomaviru (LR HPV).

V anogenitálních karcinomech bývá vzácně detekována infekce LR HPV, její vztah k patogenezi maligních nádorů je nejasný. Tento nález je většinou interpretován spíše jako koincidentní HPV infekce bez jednoznačného vztahu ke vzniku karcinomu. Mezinárodní autorský kolektiv vyšetřil 13328 anogenitálních karcinomů z oblasti děložního hrdla, vaginy, vulvy a penisu. Přítomnost HPV byla analyzována prvně v celých histologických řezech, byly vyloučeny případy infekce více typy a jednotypová LH HPV pozitivita byla nalezena u 43 případů. Výsledek byl následně doplněn o průkaz přítomnosti LR HPV v jednotlivých nádorových buňkách s požitím laserové mikrodisekce a PCR. Celkem bylo v anogenitálních SCC v rámci jednotypové infekce nalezeno 5 typů HPV (HPV 6, 11, 42, 44 a 70), které lze rozdělit do 2 základních skupin HPV 6/11 a HPV 42/70. Nádory asociované s low risk HPV 42/70 byly převážně hodnoceny jako typické SCC, vykazovali difůzní expresi p16 a postihovaly ženy staršího věku (medián 56 let versus 40 let). Autoři ukazuzují, že i LR HPV se za určitých okolností mohou chovat jako vysoce rizikové typy HPV a navozovat obdobné molekulární změny, které vedou k poruše regulace buněčného cyklu a zvýšené expresi p16.

Banet N1, Gown AM, Shih IeM, Kay Li Q, Roden RB, Nucci MR, Cheng L, Przybycin CG, Nasseri-Nik N, Wu LS, Netto GJ, Ronnett BM, Vang R.

MUDr. Alice Hlobilková, Ph.D.: Exprese GATA-3 je popisována zejména v uroteliálních nádorech a nádorech prsu, a však je známo, že není pro tyto léze zcela specifická a je popisována exprese i v jiných tkáních. Skupina americkcý autorů analyzovala expresi GATA-3 u celkem 445 případů trofoblastických lézí a případných df.dg. zvažovaných/vylučovaných lézí (leiomyocelulární nádory a dlaždicobuněčné karcinomy děložního hrdla a plic). Exprese GATA-3 byla zastižena ve všech nenádorových trofoblastických lézí, vyskytovala se v 95% epiteloidního trofoblastického nádoru, 78% choriokarcinomu a 71% „placental site“trofoblastického nádoru. Exprese GATA-3 byla pozorována u 1/96 dlaždicobuněčných karcinomů plic, 3/40 dlaždicobuněčných karcinomů děložního hrdla, všechny hladkosvalové nádory byly negativní.

Z výsledků vyplýva: GATA-3 může být pomocným márkrem diagnostiky trofoblastických lézí při odlišení od leiomyocelulárních lézí a metastáz dlaždicobuněčného karcinomu a jako pomocný márker choriokarcinomu ve smíšených germinálních tumorech. Exprese |GATA-3 v trofoblastických lézí může pomoci se vyvarovat chybné dg. s ohledem na možnou df. dg. metastázy mammárního nebo uroteliálního karcinomu. U plicních metastáz je nutno vzít v úvahu, že GATA-3 mohou exprimovat buňky trofoblastického, uroteliálního i mamárního původu, na rozdíl od primárního nebo metastatického dlaždicobuněčného karcinomu.

Lane DP, Benchimol S.

Mgr. Roman Hrstka, Ph.D.: Ještě 10 let po objevení proteinu p53 nebyla jednoznačně prokázaná funkce tohoto proteinu a mezi renomovanými pracovišti se vedl spor o to, zda se jedná o onkogen či anti-onkogen. Důvodem špatné interpretace funkce p53 byla skutečnost, že řada laboratoří pracovala s expresními vektory s naklonovanou kódující sekvencí p53 nesoucí mutaci a stejně tak závěry, že mutace p53 podobně jako u jiných onkogenů jsou aktivující, tedy vedoucí k maligní transformaci byly chybné. Práce správně definuje funkci proteinu p53 v buňce s tím, že wild-type forma p53 ma funkci anti-onkogenní, zatímco mutovaný protein p53 má spíše funkce pro-onkogenní.

Linzer DI, Maltzman W, Levine AJ.

Mgr. Roman Hrstka, Ph.D.:

analogicky k publikaci: Lane DP, Crawford LV. T antigen is bound to a host protein in SV40-transformed cells. Nature. 1979 Mar 15;278(5701):261-3.

Autoři nezávisle na sobě objevili nový protein interagující s velkým T-antigenem viru SV40, který vzhledem ke své velikosti byl nazván jako protein p53. Došlo k tomu tak, že při infekci myších buněk virem SV40 byl pomocí imunoprecitace dle očekávání identifikován protein v oblasti 94 kDa, který odpovídal velkému T-antigenu viru SV40 a současně také nový protein v oblasti 53 kDa. Zatímco se hladina velkého T-antigenu indukovala již po 14 hodinách po infekci a poté se prudce snížovala, hladina p53 se naopak začala zvedat až 22 hodin po infekci a dalších 30 hodin kulminovala především v infikovaných transformovaných buňkách.
Objev proteinu p53 zásadně ovlivnil onkologický výzkum a p53 se postupem času stal nejintenzívněji studovaným proteinem v souvislosti s maligní transformací buňky.

Lane DP, Crawford LV.

Mgr. Roman Hrstka, Ph.D.:

analogicky k publikaci: Linzer DI, Maltzman W, Levine AJ. The SV40 A gene product is required for the production of a 54,000 MW cellular tumor antigen. Virology. 1979 Oct 30;98(2):308-18.

Autoři nezávisle na sobě objevili nový protein interagující s velkým T-antigenem viru SV40, který vzhledem ke své velikosti byl nazván jako protein p53. Došlo k tomu tak, že při infekci myších buněk virem SV40 byl pomocí imunoprecitace dle očekávání identifikován protein v oblasti 94 kDa, který odpovídal velkému T-antigenu viru SV40 a současně také nový protein v oblasti 53 kDa. Zatímco se hladina velkého T-antigenu indukovala již po 14 hodinách po infekci a poté se prudce snížovala, hladina p53 se naopak začala zvedat až 22 hodin po infekci a dalších 30 hodin kulminovala především v infikovaných transformovaných buňkách.
Objev proteinu p53 zásadně ovlivnil onkologický výzkum a p53 se postupem času stal nejintenzívněji studovaným proteinem v souvislosti s maligní transformací buňky.
 

Huebner RJ, Todaro GJ.

Mgr. Roman Hrstka, Ph.D.: Práce shrnuje do té doby shromážděné poznatky naznačující možnou účast RNA virů v procesu maligní transformace. Autoři prokazují, že ke vzniku nádorů může docházet pontánně i po působení chemických či fyzikálních karcinogenů. Především pak definují funkci onkogenů nacházejících se v genomu RNA virů, jejichž zvýšená hladina představuje hlavní faktor zodpovědný za vznik nádorů. V podstatě se jedná o jednu z prvních prací definujících úlohu onkogenů v maligní transformaci buňky

Bosman FT, Carneiro F, Hruban RH, Theise ND (Eds.)

MUDr. ALice Hlobilková, Ph.D.: Byla vytvořena nová terminologie a WHO klasifikace 2010 neuroendokrinních tumorů trávícího systému odpovídající lépe prognóze než předešlá klasifikace z roku 2000. Grading se hodnotí podle morfologických kritérií a stanovením proliferační frakce (četnost mitóz a Ki-67 index).
Grade 1 G1: méně jak 2 mitózy na 10 HPF, Ki-67 do 2%, G2: 2-20 mitóz na 10 HPF, Ki-67 3-20%, G3: více jak 20 mitóz na 10 HPF, Ki-67 více jak 20%. V případech, kde grade je rozdílný podle četnosti mitóz v porovnání s Ki-67, je doporučeno se přiklonit k vyššímu gradu.
Nová dg. jednotka neuroendokrinní tumor (NET) zahrnuje dobře diferencované neuroendokrinní neoplasie, tvořené buňkami podobné morfologie jako normální endokrinní buňky exprimující neuroendokrinní markery a hormony, s mírnou až střední nukleární atypií a nízkým počtem mitóz (méně než 20 na 10 HPF), dosahuje gradu G1 a G2. Tumory této skupiny korespondují s tumory označenými jako karcinoid podle WHO klasifikace 2000. Dg. jednotka neuroendokrinní karcinom (NEC) je definována jako nízce diferencovaná high grade maligní neoplasie tvořená malými, střední i velkými buňkami exprimující neuroendokrinní markery, s vysokou jadernou atypií, vícečetnými nekrózami a vysokým počtem mitóz (více jak 20 na HPF), odpovídající G3. Tato jednotka zahrnuje tumory dříve klasifikované jako malobuněný, velkobuněčný a nízce diferencovaný neuroendokrinní karcinom. Dg. jednotka smíšený adenoneuroendokrinní karcinom (MANEC) má morfologii jak glanduliformniích epitelií tak neuroendokrinní (minimální zastoupení každé z jednotek je 30%). Obě komponentny jsou maligní a měly by mít určeny grade.
 

Creighton CJ.

MUDr. Alice Hlobilková, Ph.D.: Luminální B typ karcinomu reprezetuje ER pozitivní karcinom s vyšší agresivitou, odlišný od luminalního typu A. Není zcela jasné, zda typ B vzniká z luminálního typu A nebo se vyvíjí od začátku samostatně. Přes expresi ER je rezistentní na hormonální terapii a má podobný molekulární profil jako ER negativní karcinomy. Byly detekovány alterace v dráze p53, PI3K, Rb a MAPK. V terapii je nutné hledat alternativní cíle, jako inhibice EGFR (gefitinib) a PI3K/Akt/mTOR (everolimus), které dle prvních klinických studií vedly k prodloužení doby do progrese.

Ishihara A, Tsuda H, Kitagawa K, Yoneda M, Shiraishi T.

MUDr. Alice Hlobilková, Ph.D.: Expresní profil invazivních karcinomů prsu získaný DNA mikroarray technikou vedl k vytvoření 5 nových podtypů mamárních karcinomů: luminální A, luminál B, „normal-breast like“, s overexpresí HER2 a „basal-like“, které jsou spojené s rozdílným klinických chováním a odpovědí na chemoterapii. „Basal-like“ je charakterizován mladším věkem pacientek, vyšším histologickým gradem, agresivním chováním, vývojem vzdálených metastáz a špatnou prognózou. Vykazuje triple negativní fenotyp (ER-, PR-, HER2-), exprimuje bazální cytokeratiny a c-kit. Je často asociován s duktálním karcinomem in situ, mutacemi BRCA1, negativitou axilárních lymfatických uzlin, metastazuje predilekčně do plic a mozku. Definice „basal-like“ karcinomu se částečně překrývá s triple negativním karcinomem (TNBC) vzhledem k triple negativnímu profilu „basal-like“ karcinomu. I když je popsaná určitá podobnost v klinickém chování, genové expresi i morfologii mezi těmito jednotkami, odpověď na terapii je rozdílná.

Lehmann BD, Bauer JA, Chen X, Sanders ME, Chakravarthy AB, Shyr Y, Pietenpol JA.

MUDr. Alice Hlobilková, Ph.D.: Triple negativní karcinomy prsu (TNBC) jsou charakterizovány ztrátou exprese estrogenového receptoru ER, progestesteronového receptoeu PR a receptoru pro epidermální růstový faktor HER2. Představují 10-20% všech karcinomů prsu a postihují převážně mladší ženy. Jsou charakteristické větší velikostí, vyšším gradem, metastázami v lymfatických uzlinách v době diagnózy, častějšími rekurencemi a horší prognózou, než ostatní typy karcinomů. Jedná se o poměrně heterogenní skupinu. Molekulární analýza přináší podrobnější charakteristiku se snahou vytvořit další podtypy a cíleněji zaměřit terapii. Ze skupiny TNBC se dosud vyčlenilo několik subtypů: vysoce proliferující basal –like (BL1, BL2) exprimující proliferační geny a geny signalizace DNA poškození imunomodulační (IM) – exprimující geny imunitní signalizace mesenchymální a mesenchymální stem like (M, MSL)- exprimující geny epitelo-mesenchymální transice, související s buněčnou motilitou, mezibuněčnou interakcí a řadu genů pro růstové faktory luminální typ exprimující androgenový receptor (LAR) mající rovněž apokrinní rysy, který je nejlépe diferencovaným subtypem. Další analýzy genového profilu a testování chemoterapeutik cíleně zasahující detekované signální dráhy u TNBC dále probíhají.

Lebeau A.

MUDr. Alice Hlobilková, Ph.D.: Lidský receptor epidermálního růstového faktoru 2 (HER2) je přítomen v 15-25% případů karcinomu prsu a je nejčastěji výsledkem amplifikace HER2 genu, který hraje zásadní roli ve vývoji nádoru i jeho progresi. Pozitivní HER2 status je negativním prognostickým faktorem. Objasnění úlohy HER2 v biologii mamárního karcinomu vedlo k vývoji cílené terapie využívající anti-HER2 lidskou monoklonální protilátku trastuzumab (Herceptin), a tím poskytlo novou možnost pro terapii HER2 pozitivního metastackého karcinomu. Rovněž HER2 pozitivita předurčuje rezistenci k chemoterapeutikům typu CMF (cyklofosfamid, metotrexát a flouorouracil), špatnou odezvu na Tamoxifen nebo naopak sensitivitu k antracyklinům. Nejčastěji používané testování je imunohistochemická detekce HER2, Hercept test (3-stupňové klasifikační skóre) a fluorescenční hybridizace in situ (FISH).